TJ Sokol
Klub byl založen v červenci roku 1944
Vraťme se proto do historie, do roku 1944 co této události předcházelo a jak léta plynula. Sledujme co významného se událo nejen na poli sportovním, ale i společenském v naší TJ.
Obec Žlebské Chvalovice měla v minulosti daleko více obyvatel než má dnes a ke konci roku 1945 to bylo více jak 500 obyvatel. V období 2. světové války byly zakázány taneční zábavy, a tak mládež hledala nějakou vhodnou příležitost k pobavení. Pro vesnického kluka byla nejlákavější zábavou hra s míčem a především kopaná. Na většině vesnic nebyla tehdy pro tento účel upravená hřiště jako dnes. hrálo se na pokosených loukách i na strništích po sklizni obilí, neboť zemědělská půda byla intenzivně obdělávána a mnohdy se nenašla ani vhodná pastvina pro sportovní vyžití mládeže. To nepochybně vedlo i chvalovickou mládež k získání pozemku, který by trvale sloužil kopané a jak se ze skromných záznamů v obecní kronice dovídáme je zde zapsáno: " V červenci r. 1944 požádala místní mládež obecní zastupitelstvo o přidělení místa pro fotbalové hřiště. Této žádosti bylo vyhověno a ponechána část obecních pozemků - luk a pastvin pod lesem. Ještě téhož roku bylo hřiště upraveno a začal se hrát fotbal". Byla podána žádost k Zemskému národnímu výboru v Praze o zaknihování hřiště a podle protokolu č. 26863/46 z 10. října 1946 Okresního národního výboru v Čáslavi bylo zapsáno do spolkového katastru pod č.1278
Tato fotbalová jedenáctka začala psát dějiny chvalovické kopané i přesto, že ještě byla 2. světová válka.
stojící zleva: Hájek Josef, Opočenský František, Kosina Béda, Kutílek Antonín
sedící zleva: Novotný, Kutílek Mirek, Kutílek Josef, Spěvák Jaroslav, Polák Jaroslav,
Kutílek Bohuslav
brankář:
Začátky sportovního klubu byly velmi skromné. První dresy si musel každý pořídit ze svého a to obarvením košile nebo trička na zeleno. Další pak ušila paní Růžena Poláková a byly to fialové trenýrky a bílá trička s modrým límečkem a modrou hvězdou na prsou.
Kopačky si musel každý hráč opatřit za své peníze. K zápasům na soupeřova hřiště k těm bližším se dojíždělo na kolech, pouze do vzdálených obcí se doprava zajišťovala dodávkovým autem p. Broma z Ronova nad Doubravou nebo p. Macháčka ze Starého Dvora. Finanční prostředky na činnost se získávaly jednak z místních akcí a to: výběrem vstupného na hřiště při mistrovských zápasech, pořádáním tanečních zábav, tradiční maškarou a maškarním plesem. V menší míře přispíval na činnost oddílu i okresní výbor Sokola v Čáslavi. U hřiště nebyly žádné šatny ani sociální zařízení. Hráči se zpočátku převlékali v kulturním domě u Horálků, později pak v kanceláři místního národního výboru. Umývárna nebyla a tak po odehraném zápase se omývali a osvěžili u některé studny v okolních domech.
Většina hráčů byla z místní obce - Jan Polák, Bohuslav Kutílek, Josef Kutílek, Josef Kosina, František Opočenský, Josef Kroutil, Josef Horálek ze Lhůt, František Linhart z Licoměřic a k 1.7.1946 ohlásili přestup z Ronova nad Doubravou Karel a Josef Spěvákovi a Josef Míšek ze Závratce. Z Licoměřic za náš oddíl začali hrát Jiří a František Šmídovi, ze Závratce pak Josef Opočenský, Josef a Jaroslav Hlaváčkovi a Václav Pazderka. Postupně pak oddíl doplňovali další: Karel Novosád, Václav Nedvěd, Václav Pekař, Jan Zvolský, Jaroslav Kutílek, Bratři Hamsové, bratři Rolencové, Karel Cyprián a mnozí další.
I v dalších záznamech se v kronice dočítáme nejen o činnosti sportovní, ale i kulturní. V roce 1950 se sportovní klub spojil se Svazem mládeže a v tomto spolku se sdružují všechny působnosti: kopaná, cvičení prostná, divadlo, taneční zábavy a zájezdy. Předsedou TJ byl zvolen Jan Polák z č. 29, spolek měl 24 členů a aktivně spolupracoval jak s místní hasičskou jednotou, tak s MNV při všech slavnostech národního rázu.
Oddíl kopané si v letech 1957 -58 vedl velmi dobře, vybojoval postup do II. třídy v kraji Pardubice, dostal diplom Čáslavska a za odměnu pak jeden kopací míč a červené dresy pro celé mužstvo. Tím se ale zvýšila náročnost na dojíždění, neboť tato třída zahrnovala i některé kluby z přeloučska jako Chvaletice, Choltice, Kojice a Tetov. Nebylo pak snadné ve stížených podmínkách finančního rázu udržet aktivitu Jednoty a v 1. polovině 60 let došlo k útlumu sportovní činnosti. Nemalou vinu na tom měl stále rostoucí odchod mladých lidí z obce do měst a střediskových obcí.
Podle ověřených záznamů měla obec v roce 1954 456 obyvatel a k 31.12. 1972 již jen 295 občanů, nyní jich má 65.
Přesto se aktivní činnost Jednoty a tím i oddílu kopané obnovila v červenci roku 1971. Aby bylo vyhověno přání místní mládeže hrát fotbal za TJ Sokol Žlebské Chvalovice. Po zformování výboru a sestavení mužstva se ujal výchovné a trenérské činnosti František Macháček. Do čela TJ byl zvolen Ing. Vít Daněk. Nastalo opět zápolení s počátečními potížemi. Nebyla výstroj, finanční prostředky a vyhovující hřiště. Byl zde však elán mladých, jisté zkušenosti starších, dřívějších funkcionářů a tradice dobrého fotbalu v naší obci. K tomu také přispělo pochopení MNV i ostatních zájmových složek v obci a především velká podpora OV ČSTV Chrudim. Oddíl se přihlásil na podzim roku 1971 do IV. třídy mistrovské soutěže okresu Chrudim. MNV ze svých prostředků zakoupil výstroj a sítě na brány.
Fotografie z oslav 65. výročí založení TJ Sokol Žlebské Chvalovice zde
paulinova.rajce.net/Oslavy_65._vyroci_TJ_Sokol
paulinova.rajce.idnes.cz/Sokol_Zl.Chvalovice/
Dalšími sporty, kterým se u nás daří jsou nohejbal a malá kopaná. Každoročně se zde konají turnaje v těchto sportech.
Historicky první vítěz poháru v nohejbale Rupol cupu František Macháček na fotografii s trofejemi
